Zprávy ze školky v přírodě
třídy Čmeláků a Žabiček


1. 6. - 8.6. 2018

Pátek
1. 6.

Naši milí rodiče,
určitě již netrpělivě očekáváte první zprávy o tom, jak se nám tu vede a co vše jsme dneska stihli prozkoumat a zažít. Budete se divit, ale bylo toho vice než dost a jsme na sebe velmi pyšni, že vše zatím skvěle zvládáme. Bodejť ne, jsme taky velké šikulky! No čím začít, jistě byste rádi věděli, že cesta autobusem byla jeden velký zážitek. Pan řidič byl moc milý, ochotný a děti si celou cestu mezi sebou povídaly. Samozřejmě řešili pro ně veliký problém, co asi budeme dělat na školce v přírodě. Po příjezdu do překrásného horského prostředí jsme si naplnily bríška výborným obědem – kuře na paprice a těstovinky. Pokud byste měli chuť, je nám líto, ale nic nezbylo. Dětem moc chutnalo a tak všechno zbaštily. Přestože jsme odjížděli ze slunečné Prahy, v Rokytnici nás čekalo mráčkové hřmění, déšť a tmavá obloha. A však těžkou hlavu jsme si z toho nedělali. Chvilku jsme si pohráli a pak jsme oslavili náš velký den, protože jsme měli všichni, i tety a pani učitelky svátek. Taky byste určitě slavili s námi, že? Musíme vám říct, že to byl báječný zážitek – zpívat, skákat, podlézat pod stoly a kreslit. Zapojily se nejen tety, ale i paní učitelky a tak jsme o srandu neměli nouzi. Následovala výborná večeře, která nám zahřála bříška. Olizujeme se ještě teď. Pak jsme si přečetli kouzelnou pohádku a rozprchli se na pokoje, kde nás čekala osvěžující sprška. Potom jsme zalehli každý do svého pelíšku, popřáli jsme si krásnou dobrou noc a už sníme o všem, co nás čeká nejen zítra, a i cely týden. Vše jsme zvládli bez slziček a s úsměvem na tváři. Dobrou noc.

Sobota
2. 6.

Hip, hip hurá….hip, hip, hurá. Je sobota, náš první den a my jsme teď už plni zážitků. Hned, co jsme se ráno probudili do svěží horské přírody, čekala nás překvapení na naších postýlkách – batůžek a v něm plyšový divočák. Plni radosti a nadšení jsme se přesunuli do jídelny, kde jsme si nacpali pupíky výbornou snídaní. Byste nevěřili, jak nám chutnalo – MOC

Než jsme se stačili rozkoukat, připravili pro nás tety a pí učitelky vtipnou pohádku „Boudo budko“. Dlouho jsme se takhle nenasmáli. Potom jsme vyrazili na menší průzkum blízkého okolí. Abyste věděli je tady přímo božsky a počasí nám přeje. Během procházky jsme poslouchali šumění potůčku, zpěv ptáků a naše štěbetající pusiny. Na konci procházky jsme nevěřili vlastním očím. Představte si, že jsme v lese nad naší chaloupkou našli čepičkovník. Že nevíte, co to je? Tak se podívejte a poznáte….. Pokračování příště.

Další část dne jsme se vydali na pašeráckou stezku. Vza li jsme s sebou svého nového kamaráda, divočáka. Po cestě jsme si užili spoustu zábavy, zahráli si oblíbené hry a přemýšleli, jak se náš nový kamarád jmenuje. Padala spousta návrhů – kopýtko, chrochták, kanec, apod… ? Na konci naší odpolední výpravy nás čekala stavba domečků v lesíku za chaloupkou. Nestavěli jsme však ledajaké přístřeší, nýbrž na přání naši kamarádky, sovičky Rozárky, která nám pomohla zjistit, že náš nový člen – divočák se jmenuje Bohouš. Protože nám zbyla chvilka volného času, zahráli jsme si společenské hry, učili jsme se plést náramky z bavlnek a zkoumali zajímavosti krkonošské přírody. Pak už nám začalo kručet v bříšku a tak jsme si dali výborné vepřo, knedlo, zelo. Po večeři nás čekala kouzelná pohádka na pokračování, pohledy, které nás zahřáli u srdíčka a naše oblíbená ukolébavka o mravenečkovi. Nakonec jsme se osvěžili ve sprše, popřáli si krásnou dobrou noc, plnou blech a to moc. Teď už jsme v kouzelném světě snění a posíláme vám všem pohlazení… Dobrouuu

Neděle
3. 6.

Pozor, pozor, hlášení pro naše milé rodiče!! Dnes jsme s naším divočákem Bohoušem objevili prvního kamaráda do naší pohádky – šnečka Elizabet. Strávili jsme s ním šneččí sportovní dopoledne, které bylo plné zábavných soutěží. Všichni jsme poctivě soutěžili a drželi se hesla, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Dopoledne uteklo jako voda a než jsme se nadáli, smlsli jsme si na výborném obědě – čekala nás totiž grilovací hostina, však sami uvidíte.:) A když už nadešel čas na další zážitky, naučili jsme se hrát vybíjenou. To byste nevěřili, jaká je to legrace. Na závěr odpoledne nás čekala zkouška odvahy – SLACKLINE. Jako odměnu, že jsme tak těžký úkol zvládli, jsme měli od Bohouše připravený ,,Haribovník“. Pak už přišel čas večeře, pohádkového čtení, kouzelných pohledů od Vás a ukolébavky, kterou si rádi zpíváme. Teď už spinkáme ve svých postýlkách a sníme o dobrodružství, které nás čeká zítra. Posíláme úsměv a pozdrav od srdíčka… Vaše milované ratolesti.

Konec hlášení!!

Pondělí
4. 6.

Krásný pondělní večer přejeme z našich postýlek. Rádi bychom Vám pověděli, co pěkného jsme dneska zažili. Celý den byl plný legrace, smíchu, přátelství, objevování, zkoumání a užívání si dobré nálady. Ještě jsme se vám nepochlubili, že každé ráno, když vyskočíme z postýlky, máme společnou ranní rozcvičku – jsme totiž sportovní nadšenci a ranní cvičení je základ dobrého dne. Potom jsme se nasnídali, chvíli si pohráli a vyrazili na další procházku místní přírodou. Nezapomněli jsme, že musíme hledat další kamarády do kouzelné pohádky pro našeho Bohouše. A ejhle, než jsme se stihli při vycházce zapotit, našli jsme Brumdu a dopis od Bohouše, že musíme najít i Čmeldu. A protože máme bystré hlavičky, našli jsme Čmeldu během dopoledne. Představte si, že doletěl až k místní kapličce, kde jsme si dali výbornou ovocnou svačinu. A to není vše – vzhledem k tomu, že prostředí u kapličky bylo krásné, napadlo našeho kamaráda Toníka Strnada dát si relaxační chvilku jogy v přírodě. Bylo to naprosto dokonalé – ticho, klid, jen my, příjemná hudba a široko daleko ani noha. Myslím, že si dokážete obrázek udělat sami – viz video. Pak jsme se vrátili do naší chaloupky a naplnili si bříška skvělou svíčkovou. Paní kuchařky vaří dobře, že po obědě musíme pěkně odpočívat, protože jsme fakt nabaštěné. Odpoledne jsme si užili na místním hřišti, kde jsme hráli spoustu her – vybíjenou, fotbal, přeskakovanou, Ludvíka apod. Také jsme se výtvarně činili, protože jsme malovali na fólii prstovými barvami – pááááni, to byla taková švanda. Během chvilky jsme byli špinaví, ale vůbec nám to nevadilo, naopak smáli jsme se od ucha k uchu. Však se také držíme hesla: ,,špinavé dítko, šťastné dítko,, Čas, ač nechceme, tak rychle utíkal, že než jsme se vyřádili a umyli, přišel čas večeře. Pak už jsme netrpělivě čekali na dopisy, které nám vždy vykouzlí úsměvy na tvářích. Následovala pohádka na dobrou noc, ukolébavka a osvěžující sprška. A nevíme teda, co děláte teď Vy, ale my už spinkáme v postýlkách, sníme o všem možném a těšíme se na další den s našim Bohoušem. A jestli se chystáte spinkat taky, tak Vám posíláme milion pusinek, aby se Vám po nás nestýskalo a spinkalo se Vám tak krásně, jako nám…

Dobrou noc a sladké sny…

Úterý
5. 6.

Opět se hlásíme z Krkonošských hor. Přejeme Vám překrásný večer, maminko a tatínku.
Prosíme Vás, než začnete číst naše dnešní dobrodružství, pohodlně se usaďte, ať Vás to neporazí. Budete sami překvapeni, jaký nezapomenutelný zážitek jsme si dnes odpoledne dopřáli.
Jako každé ráno jsme si i dnes po probuzení zacvičili, ustlali své pelíšky a vrhli se na snídani. Potom jsme si společně povídali o zvířátkách, které už jsme pro Bohouše do kouzelné pohádky našli a zjistili jsme, že nám ještě dvě zvířátka chybí. A tak jsme nelenili a vydali se na procházku podél vleku až na vrcholek sjezdovky. Po cestě jsme se pozorně rozhlíželi, jestli někoho neuvidíme, ale marně. Na konci naší výpravy jsme objevili velmi pěkný lesní palouček, kde jsme mohli postavit nové domečky pro lesní zvířátka. A že jsme se činili. Čas letěl jako šíp a my už si myli ruce před výborným obědem – jako borůvkové a jahodové knedlíky, byly dneska opravdu sladkou tečkou za dopoledním programem. A když jsme po obědě odpočívali u pohádky Kozí příběh a nabírali síly na odpoledne, dozvěděli jsme se, že mají pro nás tety a paní učitelky veliké překvapení. Ovšem byly velmi tajuplné a jediné, co nám prozradily, byla indicie, že se pojedeme podívat po kamarádovi do kouzelné pohádky autobusem. Jste napnuti, kam jsme vyrazili? Nebojte se, my byli též. Přestože tohle dobrodružství znamenalo překročit limit našeho kapesného o 20kč, paní učitelky a tety to nevzdaly a dobrodružství za hranice Rokytnice nám dopřály. A teď už jste jistě netrpěliví, kam jsme se vlastně vydali. Pan řidič nás odvezl do nedalekého Harrachova a prozradil nám, že se při hledání kamaráda máme držet blízko vody. A tak jsme učinili a po chvíli pátrání nádhernou přírodou jsme dorazili k Mumlavským vodopádům a objevili žabku Mumlavku. Kdybyste viděli náš úsměv na tváři, byli byste dojati stejně jako naše paní učitelky a tety. Opravdu to byl pro nás zážitek, na který budeme jistě dlouho vzpomínat. Chvíle u Mumlaských vodopádů jsme si opravdu užili a po báječném čase stráveném v přenádherné přírodě jsme se vydali zpět k naší chaloupce. Pak už přišel čas večeře – jak pořád říkáme, čas tady strašně rychle běží. Dokonce se už pomalu blížíme na konec pohádkové knížky, kterou si čteme každý den před spaním. Rozdali jsme si pohledy, za které Vám opravdu děkujeme, protože nás vždy potěší a víme tak, že na nás stále myslíte. Zazpívali jsme si naši mravenčí ukolébavku a rozprchli se do svých pokojíčků. Po přečtení láskyplných pohledů jsme se zachumlali do svých pelíšků, paní učitelky nás pohladili po vláskách, přikryli peřinkami a popřáli krásnou dobrou noc, plnou těch nejtajnějších snů. A takovou noc přejeme i Vám, maminko a tatínku! Vaše drobátka.

Středa
6. 6.

Tak, jako každý den, se opět hlásíme z krásné, horské přírody a z našich lenošných pelíšků.
Rádi bychom Vám povyprávěli naše dnešní dovádění. Dneska se nám spinkalo opravdu moc hezky a tak jsme vstávali o chvilku později, než bylo zvykem. Ale vůbec nám to nevadilo, i tak jsme stihli ranní rozcvičku, protože se držíme hesla:,,Ranní ptáče dál doskáče!,, Pak už jsme ucítili vůni čerstvého pečiva, koblížků, koláčků a vrhli se tak na snídani. Hned po slehnutí našich bříšek jsme se vydali na hledání posledního kamaráda pro Bohouše do kouzelné pohádky. Už se pomalu blížíme do finále, takže nesmíme ztrácet čas. A i dnes jsme byli úspěšní. Prostě jsme se přesvědčili o tom, že společnými silami zvládneme úplně všechno. Takže jsme po pečlivém pátrání objevili zajíce Foxíka, s kterým jsme měli spojený celý den. Vzhledem k tomu, že víme, jak je zajíc hbitý, tak nás jeho rychlost inspirovala k běhu Terryho Foxe. Všichni jsme běžecký závod zvládli na jedničku a do cíle doběhli s úsměvem a pocitem vítězství. Potom už nás čekal oběd, na který se vždy těšíme. A jaký byl odpolední program? Představte si, že plný zaječích úkolů. Čekala nás totiž stezka poznání, během které jsme házeli šiškou na cíl, skákali zaječí skoky, zpívali písničky a k tomu všemu jsme si museli pamatovat obrázky, které jsme v průběhu stezky viděli. Byla to fuška, ale DALI JSME TO!! Pak jsme si zahráli hry na hřišti, opět vybíjenou, protože ta nás baví ze všeho nejvíce. A pozor, dneska jsme dokonce ve vybíjené porazili i tety a paní učitelky. No nejsme my hvězdy??? Jsme! Na závěr odpoledne jsme zkontrolovali naše domečky nad chaloupkou, skládali ve družstvech obrázek zajíce, nakreslili si obrázky na památku, povídali si o všem, co už jsme tady za ty dny prožili a hlavně si připomněli, jaká všechna zvířátka jsme Bohoušovi do kouzelné pohádky našli. A než jsme se nadáli, měli jsme v jídelně na stole plné talíře našeho oblíbeného jídla – představte si, že jsme měli výborné špagety. Však uvidíte sami, jak nám chutnalo. No a co následovalo, už asi víte i Vy. Přesně tak, poslechli jsme si popletenou a vtipnou pohádku na dobrou noc v podání tety Jarušky, rozdali pohledy, kterých bylo dneska opravdu moře, a zazpívali si ukolébavku. A když nás tety a paní učitelky uložily do postýlek, pošimraly na čelíčku, pohladily po tvářích a popřály dobrou noc, zavřeli jsme očka a usnuli jak medvíďata. Teď už spinkáme s našim novým kamarádem Bohoušem a těšíme se na zítřejší kouzelnou pohádku v podání našich tet a paní učitelek. Posíláme Vám obejmutí a pohlazení a nebojte se, už se jen dvakrát vyspinkáte a máte nás zase doma na krku . Tak dobrou noc…

PS: Paní učitelky a tety velmi děkují za děkovné ohlasy, je to velmi příjemné, motivující a zahřeje to u srdce. J+V+R+J+R

Čtvrtek
7. 6.

O laláááááá nebo ach jo??? Tak mamko a taťko, dneska poslední psaní o našem dobrodružství… Stejně jako každý den i dnes jsme se probudili do slunného rána a s úsměvem. Celí nedočkaví jsme už vykukovali z pokojíčku a číhali na paní učitelku Janičku, která nás dnes moc pěkně protáhla při ranním cvičení. A protože nám už kručelo v našem bříšku, mrkli jsme se do jídelny, jestli už máme nachystanou snídani. Světe div se, na stole se objevily naše oblíbené křupínky, koblihy, párky, vajíčka, tousty a jiné dobroty. Takže jsme si nacpali bříška, protože jsme tušili, že budeme potřebovat sílu. Nespletli jsme se. Po chvilce odpočinku jsme se vydali i s novými kamarády na procházku, abychom se rozloučili s místní krajinou. Po cestě jsme si povídali o zážitcích z celého týdne, co nás nejvíce rozesmálo, co nás nejvíce bavilo, co vše si pamatujeme a na co budeme nejvíce vzpomínat. Na konci cesty jsme si zahráli bombonkovanou, užili chvíle relaxu pod slunečními paprsky, poslechli si příjemnou hudbu a hlavně se rozloučili s krásnou přírodou a poděkovali za báječný týden. Pak už jsme se vrátili k naší chaloupce, kde nás čekal oběd v podání hrneček od medu – výborná rýže s krůtím masem. Odpolední program byl pro nás plný smíchu, až jsme se za bříška popadali. Nejen, že jsme zkontrolovali domečky nad chaloupkou a rozloučili se se zvířátky, ale také jsme si zahráli na hřišti všechny hry, na který jsme si vzpomněli. No a hřeb celého dne? Konečně jsme se dočkali kouzelné pohádky ,, Boudo, budko,, v podání paní učitelek, tet a zvířátek, které jsme celý týden pro Bohouše hledali. V kouzelné pohádce se objevila zvířátka kanec Bohouš, šnek Elizabeth, Čmelda a Brumda, žabka Mumlavka a zajíc Foxík. Celou pohádku nám vyprávěla naše loňská kamarádka Rozárka. Musíme Vám říci, že tolik smíchu a legrace jsme nezažili ani za celý školní rok ve školce, jako při pohádce ale vlastně i během celého týdne. Také jsme si zazpívali naši hymnu ,,Máme doma obludu,, ve které se zpívá i o Čmelácích, Žabičkách a Šnečcích. Určitě vám ji rádi zazpíváme. Následovala večeře, při který se nenašel snad nikdo, kdo by si nepřidal. Musíme prostě říci, že nám tady celý týden vařili opravdu skvěle. No a teď jistě čekáte, že následovala večerní pohádka, pohledy plné vaší lásky a ukolébavka. Máte sice pravdu, ale ještě předtím jsme dostali něco, co jsme snad vůbec neočekávali. Medaile za statečnost a za učast na švp s tetami a paními učitelkami. A ještě k tomu nám dali kouzelného slona pro štěstí. No byli jsme z těchto dárků úplně vedle a fakt nám udělaly radost. Po tak krásném ceremoniálu jsme se rozutekli do pokojíčků, zabalili kufříky a naposledy se vycachtali v horské vodě. A teď? Věřte nebo ne, ale po obejmutí a pohlazení jsme usnuli rychlostí blesku. Ač se nám tady líbilo a bylo tu neuvěřitelně krásně, těšíme se už na své maminky i tatínky a také pelíšky. Takže naše rada pro vás zní, utíkejte taky spinkat a nechte si zdát krásný sen. Maminko a tatínku, zítra už se těším, ahoooooj.

Pátek
8. 6.

Milí rodiče, právě jsme vyrazili od chalupy. Předpokládaný příjezd je na 11hod. Prosíme, sledujte email, protože v případě zdržení (kolony) Vás budeme informovat. Těšíme se na Vás, Vaši miláčci



Zprávy ze školky v přírodě
třídy Ještěrek a Cvrčků


25.5 - 1.6

Pátek
25.5
Milí rodičové,
dorazili jsme v pořádku, k obídku na nás čekala zelňačka jako od maminky, bramborová kaše se šunkou jako od Vlastičky s Renatkou a k tomu výborný salátek. Teď už se připravujeme a těšíme na prozkoumání okolí.
Krásný večer z Lenochu. Tak se jmenuje náš nový domov, ale lenoši v něm rozhodně nebydlí.
Po obídku jsme se vydali na krátký průzkum okolí a hned za domečkem jsme objevili krásný potůček.
A tak nás hned napadlo, jestli Jonáš nebude třeba bobr. Pustili jsme se tedy do stavby hrází, abychom ho přilákali.
Později odpoledne jsme prozkoumali i nedaleký les, kde jsme postavili domečky pro lesní skřítky.
Po výborné večeři (rajská omáčka s knedlíkem a těstovinou) jsme si pohráli, vykoupali a po pohádce hurá do postýlek.
Posíláme pusu domů.

Sobota
26.5
Dobré sobotní ráno z Rokytnice
Máme za sebou první noc, všechny děti se vyspinkaly do krásného slunečného dne a představte si, že jsme hned našli první zprávu od lesních skřítků.
Pak na nás čekala výborná snídaně (viz. foto) a po chvilce odpočinku se už těšíme na výpravu za pátráním po Jonášovi.
Tak nám držte palce.

Hezký večer z Rokytnice,
dnes máme za sebou den plný zážitků. Po snídani jsme se vydali získat vysokohorskou prémii, což se nám všem podařilo. Cestou nás opět potají doprovázeli naši pomocníčci skřítci a tak jsme objevili nové části foto indícií. Zatím ale stále netušíme, kdo by Jonáš mohl být a kde ho hledat.
Po výborném obídku (oblíbené špagety) a krátkém odpočinku v herně jsme se opět vydali ven, kde na nás čekal hledací obrázkový úkol a představte si, že nám nad hlavou přeletěla oblíbená kouzelná slepička s bonbónovými vajíčky.
Po svačince jsme se vydali dokončit rozestavené domečky pro naše skřítky, což se nám opravdu velmi zdařilo.
No a před večeří jsme se pořádně vyřádili v tanečním reji.
Po večeři k nám dorazila pošta z domova, všechny děti moc potěšily krásné zprávy.
Po koupání náš čekala další krásná pohádka a teď už všichni spinkáme v postýlkách a nabíráme sílu na zítřejší dobrodružství.

Neděle
27.5
Krásný nedělní pozdrav z Lenocha,
dnes jsme se probudili do slunečného dne. Všichni jsme si pochutnali na báječné snídani a pak jsme se pustili do tipování (kreslili jsme obrázek), kdo je to Jonáš. A máme jasno, Jonáš je určitě JEŽEK!
Před odchodem ven jsme objevili další zprávu od našich kamarádů skřítků. Ti nám poděkovali za krásné vylepšení domečků a za odměnu nám připravili další indície. Jenže aby to nebylo jen tak, musíme si je prý nejdříve najít a ještě k tomu všemu rozluštit. Zpráva je totiž zakódovaná v tajné skřtčí řeči.
Pěkný večer z Rokytnice,
Jelikož máme s sebou samé šikovné děti, nebyl problém rozluštit tajnou skřítčí řeč a tak už víme, že Jonáš nejí maso. Trošku nám to zamotalo hlavu, ježek to nebude.V závěru dne jsme zvládli splnit i poslední úkol a připravili jsme Jonášovi dostatek pití, snad ho tím přilákáme blíž.
Teď už všechny děti spokojeně spinkají a nabírají sílu na zítřejší den.

Pondělí
28.5.

Pěkné ráno z Rokytnice,

dnes jsme se opět vyspali do krásného slunečného dne a po dobré snídani a chvilce hraní nás čeká výprava do města.
Naši kamarádi nás totiž v nové zprávě, kterou jsme opět nalezli hned po ránu, posílají na pátrací výpravu po stopách Jonášových kamarádů. Možná nás bude čekat i sladká, studená odměna.
Pěkný večer z Rokytnice,
máme za sebou další perný den. Dopoledne jsme se vydali za teplem do údolí a ochladili jsme se tam výborným nanukem.
Při zpáteční cestě, jsme měli zastávku nad potůčkem, kde jsme včera připravovali pití pro Jonáše a zjistili jsme, že se v noci určitě přišel napít.
Po dobrém obídku (výborné šunkofleky) a krátkém pohrání na nás čekal hvězdicový orientační běh. To abychom splnili úkol od skřítků a našli osm Jonášových zvířecích kamarádů. No a protože máme s sebou jen samé šikovné děti, perfektně jsme to zvládli.
A možná i proto nám nad hlavou proletěla znovu kouzelná sle pička a rozházela pro všechny děti jedno velké a dvě malá vajíčka. Děti byly nadšené z nalezených pokladů.
Jako sladká tečka na závěr dne byla návštěva pošťáka a tak teď děti sladce spinkají s krásnými pozdravy z domova.

Útetý
29.5.

Krásné úterní ráno z Rokytnice,
také jste se vzbudili do oblohy bez mráčků, tak jako my?
My právě pomalu protahujeme ručky a nožky a chystáme se na naši úžasnou snídani. Tak si nechte chutnat s námi.

Pěkný večer z Lenocha,
tak nám zase utekl další den. I ten dnešní byl plný zajímavých zážitků. Tak jako každý den, i dnes na nás hned po ránu čekala nová zpráva od skřítků. Ti nás moc pochválili za včerejší výkony v orientačním běhu a prozradili nám, kde na nás bude čekat další indicie. Ale protože už nás asi znají, nebylo to jen tak. Opět byla zpráva v tajné řeči, a tak jsme se pustili do hledání teček a okýnek, které nám prozradily správná písmenka k doplnění indície. A protože jsme to znovu s přehledem zvládli, víme, že Jonáš umí skákat a pochutná si i na mrkvičce. Máme jasno, Jonáš je určitě zajíc.
Po výborném obídku jsme se vypravili prozkoumat pašeráckou skrýš, no a protože umíme chodit jako myšky, našli jsme tam jejich sladký kontraband, mňam.

Skřítci nám také připomněli, že je Jonáš v lese sám již mnoho dní a tak si máme pospíšit s jeho záchranou. Poradili nám, abychom se po něm potichoučku vyšli podívat za svitu hvězdiček. Naše noční dobrodružství je ovšem momentálně ohroženo bouřkovým mrakem. Tak nám držte palce!

Středa
30.5.

Krásné dopoledne z Rokytnice,
pozdrav Vám tentokrát posílají odvážní členové noční bojovky. Počasí nám nakonec přálo a tak jsme se mohli vydat za svitu měsíce a hvězdiček pátrat po Jonášovi. Všichni jsme byli stateční a s úsměvem na tváři cestu zvládli.
Jonáše jsme bohužel nezahlédli, ale zato jsme získali malý poklad od skřítků.
Ráno nás pod nosánky pošimralo sluníčko a po skvělé snídani a chvilce hraní, jsme se vydali dostavit mandalu pro skřítky, která je ochrání před zlými kouzly.

Krásný večer z Rokytnice
tak tu máme zase konec dne. Dnes jsme měli opravdu napilno. Hned po snídani jsme se vydali do nedaleké části lesa a tam postavili nádhernou mandalu, přidali kouzelné zaříkadlo. Za naší snahu nás opět přiletěla odměnit kouzelná slepička a tak jsme si užili lov vajíček.
Po výborném obídku nás čekala výprava po pašerácké stezce a zdolávání místních kopců a strání. Cestou jsme nalezli mnoho indícií a tak jsme dospěli k tomu, že Jonáš bude nakonec asi srna.

Za naši šikovnost jsme byli všichni odměněni výborným grilováním k večeři.
Po večeři jsme navíc zažili další malou oslavu a popřáli naši kamarádce k narozeninám.
Po pohádce a úžasných pohledech z domova už spokojeně odpočíváme v postýlkách a těšíme se, že se nám snad již zítra podaří Jonáše zachránit.
Tak dobrou noc a zítra nám držte palečky.
PS: Dnes tu hrozně zlobí signál, tak prosíme o trpělivost s fotogalerií.

Čtvrtek
31.5.

Krásný čtvrteční pozdrav z Rokytnice,
tak tu máme předposlední den a Jonáš stále nikde. Všichni máme oči a uši nastražené a pevně věříme, že dnes Jonáše zachráníme.
Za chviličku opustíme své vyhřáté pelíšky a posilníme se dobrou snídaní.

Krásný večer z Rokytnice,
máme za sebou předposlední den. A byl to den opravdu napínavý a úspěšný. Ještě ráno nebylo zcela jasné kdo to Jonáš je. Naštěstí nám skřítkové pomáhali a rozdali nám chybějící indície, čímž jsme se ujistili, že Jonáš je koloušek.

Po dopolední svačině nás skřítkové poslali na cestu za pokladem. Ta byla plná nelehkých úkolů, ale my jsme si s nimi perfektně poradili. Odměnou nám bylo nalezení krásného pokladu.
Dnešní den byl také plný oslav, náš kamarád Vojtíšek měl narozeniny a „upekl“ každému zmrzlinku místo dortu a tu ještě osladila paní učitelka Kamilka, která dnes rozdávala sváteční bonbonky.

K závěru dne jsme zvládli zachránit i našeho ztraceného Jonáš a teď s ním sladce spinkáme a moc se těšíme, až Vám ho ukážeme.
Tak dobrou noc.

Pátek
1..6

Krásné ráno z Krkonoš,
jsme vyspinkaní do krásného dne a těšíme se na Vás. Očekávaný návrat je kolem 11 hodiny. Autobus přijede k vratům na zahradu tříd Ještěrek a Cvrčků. Velmi Vás prosíme, neparkujte Vaše automobily v ulici před školkou, vzhledem k tomu, že zítra odjíždí na ŠVP třída Čmeláků a Žabiček, neměl by autobus kde zaparkovat.
Tak ahoj doma.

Tak jsme zdárně doma, přejeme Vám i dětem krásný víkend a těšíme se v pondělí v MŠ.
Vaše Sedmikrásky